Rokytnice nad Jizerou

Horské rekreační středisko Rokytnice nad Jizerou leží 520 m.n.m. Svou polohou je významným městem v západních Krkonoších, obklopené ze všech stran kopci, v údolí řeky Jizery, Huťského a Černého potoka a potoka Rokytnice. Rokytnice nad Jizerou je rekreační, turistické a sportovní centrum západních Krkonoš. Středisko je ohraničeno hřebenem Studenova a Kotle, který se vypíná až do výše 1434m.n.m., dále pak Stráží (782m), Čertovou (1022m) a Lysou horou s 1344m.n.m.Ústí celého údolí protíná řeka Jizera.

Zdejší terény poskytují výborné lyžařské i turistické trasy. Na hřebeny okolních kopců a hor vede 28 lyžařských vleků a 2 sedačkové lanovky, mnoho turistických zimních i letních tras, jejichž přepravní kapacita je více jak 13.900 lyžařů za 1 hodinu na 18, 6 km sjezdových tratích. Lyžařské školy a půjčovny sportovního materiálu doplňují vybavenost zdejšího sportovního střediska.

Letní Rokytnice nad Jizerou nabízí nepřeberné množství letních značených turistických cest a stezek, cykloturistické trasy, bikepark, půjčovny kol, tenisové kurty. Celoročně lze využít kuželnu, nové bowlingové centrum, sportovní halu, sauny a fitness centra. Rokytnice nad Jizerou poskytuje množství ubytovacích míst v hotelích, penzionech, apartmánech a v soukromí. Je zde několik útulných vináren a hospůdek, diskotéky, kino, bary, restaurace a bistra. Nádherná příroda, zajímavé turistické cesty, vybavená lyžařská střediska - to je Rokytnice nad Jizerou.

Katastrální dělení Rokytnice

Město Rokytnice nad Jizerou vzniklo spojením Horní a Dolní Rokytnice, Rokytna, Hořeních Domků, Hrušova, Zákoutí, Hleďsebe, Vilémova, Hranic a Studenova. Součástí Rokytnice nad Jizerou jsou osady Františkov, Studenov a Vilémov.

Dolní Rokytnice do sebe zahrnuje sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla.

Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměstí patří do Dolní Rokytnice, radnice s obchodním domem však již patří do Horní Rokytnice.

Katastrální území Horní Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Horní Rokytnice ještě sídelní celky Horní Ves, Horní Kout, Zákoutí, Hrušov a Horní Domky. Na hlavní silnici je vymezeno na západě náměstím s radnicí, na východní straně končí nedaleko za Horním náměstím a autobusovým nádražím (hřiště již patří k Rokytnu). Na jihu do něj patří celý Sachrův hřeben, na severozápadě oblast Na skalkách a Kostelní vrch.

Katastrální území Rokytno v Krkonoších zahrnuje kromě vlastního Rokytna i sídelní celky Háj, V Rybníčkách, Světlanka, Dvoračky. Do území dále patří horní část údolí Huťského potoka včetně Huťského vodopádu, severozápadní úbočí Vlčího hřebene a pás území až k hlavnímu hřebeni Krkonoš: Lysá hora, říčky Velká Mumlava a Malá Mumlava včetně malé části Mumlavy po soutoku (od Krakonošovy snídaně až k ústí Vosecké strouhy), Vosecká bouda a vrch Tvarožník; na hřebeni v okolí vrchu Sokolníku Rokytno hraničí s Polskem.

Katastrální území Františkov v Krkonoších zahrnuje osadu Františkov, ležící jižně od Sachrova hřebene, a pás území východně od osady až k vrcholu Vlčího hřebene.

 Historie Rokytnice

Rokytnice nad Jizerou patří k těm místům Krkonoš, která byla osídlována již v polovině 16. století. Naše obec byla založena kolem roku 1574. Jméno získala Rokytnice od Huťského potoka. Původně se mu říkalo „Rokytnice“ podle přídavného jména „rokytná“, což znamená voda, tekoucí mezi rokytami (vrbami). Zaznamenán je i starý evangelický název obce, jež se stala útočištěm mnoha protestantů - Kalich.

První obyvatelé těžili v údolí Huťského potoka dřevo, měď, olovo a stříbro. Zdejší ložiska rud nechal zkoumat roku 1625 Albrecht z Valdštejna, přičemž byla odkryta celá řada dřívějších důlních prací. Povolán byl odborník z Jáchymova. Valdštejn vydal řád, ve kterém horníkům slíbil obytná stavení a možnost získání selských usedlostí za výhodných podmínek.

Nejvýše položeným dolem v oblasti byl „Vysoký hrad“ na Kotli. Ruda odtud musela být snášena do Rokytnice, za jeden dopravený centýř (61,6 kg) se roku 1630 platilo 12 krejcarů. Valdštejnova smrt bohužel znamenala úpadek rokytnických dolů. Po ukončení třicetileté války byl učiněn pokus oživit vesměs zpustlé a zatopené šachty, jen málokteré z důlního zařízení totiž zůstalo v provozu. Rokytničtí těžaři žádali o státní podporu k otvírce stříbrné žíly, ale marně. Z roku 1814 se dochovaly zprávy o prohlídce dolů na kalamín a žádost o povolení dolování olověných rud. V letech 1853 - 1856 byla v Horní Rokytnici dokonce postavena úpravna a třídírna rud, ale projekt přinášel jen ztráty. Marný byl i pokus o těžbu z roku 1909.

Velmi důležitá byla v Rokytnici sklářská tradice. V západní části Krkonoš byl dostatek dřeva, zdejší oblast nebyla zatížena úkolem dodávat dřevo pro kutnohorské doly jako ve východní části hor. Již před rokem 1562 založil majitel panství Arnošt z Újezdce a Kunic v Rokytnici huť, v níž pracovala známá sklářská rodina Schürerů. Huť se ovšem také musela později za dřevem stěhovat. Rokytnická sklárna byla v provozu od roku 1574 do roku 1599.

Po třicetileté válce bylo Rokytnicko převážně protestantského vyznání. Hejtman jilemnického panství Jiřík Hartmann z Hartenštejna v soupisu poddaných roku 1651 neměl u jediného člověka zaznamenáno, že je katolík. Misionář Kašpar Dirig z Tovaryšstva Ježíšova pak o pár let později jen konstatoval, že se s tím prakticky nedá nic dělat. Nicméně se o to pokusil a získal i několik zarytých kacířů. A tak se o sv. Janu roku 1680 rozhořel na Kotli velký oheň, který měl dokumentovat vítězství církve. Páter to ale neměl vůbec jednoduché. Během mise bylo jeho rokytnické obydlí třikrát přepadeno.

O protireformačních taženích se vyprávěly někdy i značně nadsazené příběhy, na druhé straně vznikala řada sekt, z nichž nejsilnější byli adamité. Na Rokytnicku docházelo i ke vzpourám nespokojených poddaných - např. roku 1704 při stavbě pivovaru. Původně dřevěný protestantský kostel z roku 1598 byl nahrazen v době protireformace zděným objektem. V letech 1752 - 1759 byl na jeho místě postaven jednolodní pozdně barokní kostel sv. Michala podle plánů neznámého vídeňského architekta. Zařízen byl v klasicistním stylu. Cínová křtitelnice přibyla roku 1793.

Především v letech 1775 – 1776 se sedláci bouřili na více místech v Čechách. Narozdíl od jiných panství se ale němečtí obyvatelé Rokytnice nepřidali k českým povstalcům, naopak se postavili za panského úředníka a pomáhali povstání potlačit. V červnu 1776 se lidé ozbrojili vidlemi, puškami a šavlemi a zaútočili na panský dvůr a na faru. Majitel bělidla a lesmistr je se svými lidmi odrazil. Definitivní pořádek zjednali husaři. Vůdcové povstání byli chyceni a zemřeli v žaláři.

V 18. století se velká část obyvatel Rokytnice věnovala tkalcovství. Počátkem 19. století byla však domácí práce vytlačována tovární textilní výrobou - to vedlo k dalším nepokojům. 1. 12. 1839 bylo zničeno zařízení mechanické přádelny J. Grossmanna. Roku 1873 zde byla založena nižší tkalcovská škola.

Rozvoji průmyslu pomohlo i vybudování železniční trati Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, jež byla slavnostně otevřena 7. 12. 1899. Roku 1903 byla ve středu města postavena secesní radnice s 37 m vysokou věží, v sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována.

Po druhé světové válce v Rokytnici nadále pokračovala textilní výroba. Město ale začalo postupně nabývat stále většího významu jako oblíbené sportovní a rekreační centrum.

Znak

Kdy městečko získalo znak, není přesně známo. Je doložen pečetí a spolkovým praporem z druhé poloviny 19. stol. Sestával ze čtvrceného štítu, na němž byly čtyři znamení, totiž dřívější pečetní znamení čtyř vesnic: Rokytna, Františkova, Horní Rokytnice, a Dolní Rokytnice.

Štít je čtvrcený. V první čtvrti zlaté je při pravém okraji štítu šedá skála, před ní na zelené půdě doleva obrácený, černě oděný horník při práci (Rokytno); v druhém, pravém horním poli modrém stojí na trávníku hnědá doleva obrácená liška (Františkov); v třetím, levém dolním, rovněž modrém poli je na trávníku doleva kráčející bílá ovce s černými kopýtky (Horní Rokytnice) a ve čtvrtém poli zlatém je černohnědý medvěd, vztyčený na zadních nohách, obrácený doleva a držící v předních tlapách patrně stříbrnou radlici (Dolní Rokytnice). Nad štítem je stříbrná zděná koruna.

Současnost

Nově vybudované Horní náměstí v Horní Rokytnici s domy v alpském stylu.

Za posledních 15 let došlo ve městě k mnoha citelným změnám. Byl vybudován obrovský lyžařský areál s 28 vleky a dvěma čtyřsedačkovými lanovkami. Lanová dráha Černý potok, je jediná, která vede do I. zóny Krkonošského národního parku. V roce 2006 byla otevřena druhá čtyřsedačková lanovka, v rámci areálu Horní domky. Vede z parkoviště u Rokytky k chatě Lovčenka. Došlo k velkému zvýšení ubytovací kapacity města. Byla kompletně vybudována nová náměstí (Horní náměstí a Dolní náměstí) s domy a apartmány v alpském stylu a kvalitními službami. Tyto projekty ale velmi zvýšily zadluženost města, kvůli které dokonce městu hrozil i krach. Toto nebezpečí bylo zažehnáno a v současné době patří Rokytnice nad Jizerou mezi naše nejatraktivnější střediska letní i zimní dovolené v Krkonoších. Ve městě je základní škola, 2 mateřské školy, zvláštní škola a zdravotní středisko.